POPLACH! Jak při něm funguje ZABEZPEČOVACÍ SYSTÉM?

22.09. 2016 15:47 | Bezpečnostní systémy

POPLACH! Objekt narušen!

Takovou situaci si umíme představit všichni: nevítaný host vstoupí do domu, bytu, či jakýchkoliv prostor, kde nemá co dělat, a spustí alarm. Stejný efekt může způsobit i jiná nežádoucí aktivita, jako požár, zaplavení nebo rozbití oken či dveří.

To je "ideální" situace, která má jednu, ale za to velice zásadní podminku: v dané budově musí být nainstalovaný elektronický zabezpečovací systém (EZS).

Co to je?

Elektronický zabezpečovací systém představuje komplex navzájem propojených zařízení, která pohání elektřina a které mají prostý úkol: Ochránit střežený objekt nebo alespoň včas a odpovídajícím způsobem upozornit na jeho narušení ze strany zloděje či jakéhokoliv nezvaného hosta, který tam nemá co pohledávat. To zajišťují volně rozmístěná čidla různých druhů, která sdružuje a řídí tzv. ústředna.

EZS se doporučuje zkombinovat s kamerovým systémem, který přijde vhod jednak v momentě řešení události s pojišťovnou, jednak usnadní práci vyšetřovatelům. Často je to totiž až kamerový záznam, který umožní zpětně dohledat pachatele.

Nemůžete-li si dovolit kompletní kamerový systém, zvažte alespoň speciální čidlo se zabudovanou mini kamerou, pomocí které můžete přes internet sledovat živý přenos z „místa činu“.

Jak funguje EZS, když je vyhlášen poplach?

Vraťme se nyní na začátek. Předpokládejme objekt, o němž má neustálý přehled zabezpečovací systém, který jsme do něj nechali nainstalovat.

Samotné spuštění alarmu může vyvolat hned několik podnětů, přičemž vždy záleží na typu "zabezpečovačky", která v daném objektu dohlíží nad pořádkem. Tyto podněty mohou představovat zejména:

  • vstup zloděje, na nějž upozorní tzv. PIR čidla,
  • rozbití okna či dveří, na které dohlíží magnetické kontakty,
  • požár,
  • zaplavení.

Elektronický zabezpečovací systém na tyto podněty o nežádoucí aktivitě reaguje různými způsoby. Stejně jako výše platí, že styl, jakým se EZS v případě narušení objektu projeví, závisí na jeho konkrétním typu. V ideálním případě probíhá poplach následovně:

1) Zloději, co tu chceš?!

Spustí se interiérový alarm, chcete-li siréna. Před ní stojí jediný úkol: pořádně vylekat zloděje a nejlépe jej zastrašit tak, aby svého počínání zanechal a za velkého zmatkování se dal na útěk.

2) Haló, támhle se něco děje!

Ve stejný moment se dostávají ke slovu venkovní sirény, které svůj neméně výrazný zvuk necílí již na narušitele samotného, ale blízké okolí objektu; sousedy, kolemjdoucí a podobně. Těm má signalizovat, že se děje něco nežádoucího a přilákat jeho pozornost.

Jak vnitřní, tak i venkovní sirény disponují vysokou mechanickou propracovaností, aby nešly otevřít, vytrhnout ze zdi nebo jinak vyřadit z provozu. Všechny pokusy o manipulaci s nimi EZS ihned hlásí.

3) Podávám hlášení, objekt narušen!

Současně se spuštěním vnitřních i vnějších alarmů je nutné informovat majitele objektu, případně pracovníka bezpečnostní agentury, policii, hasičský sbor či záchrannou službu.

Ti zprávu o narušení určitých prostor obdrží prostřednictvím hlasového hovoru, SMS nebo MMS v případě, že se na místě nachází kamera.

Hovor zprostředkovávají speciální GSM komunikátory, které využívají buď pevné telefonní linky nebo GSM sítě mobilních operátorů.

4) Už tam jedeme!

Na místo vyjíždějí profesionálně vyškolení pracovníci bezpečnostní agentury, kteří o narušení střeženého objektu – prostřednictvím výše zmíněného komunikátoru – obdrží zprávu. Přímo v inkriminovaném místě je tak zaručený zásah profesionálů. Silně nedoporučujeme pouštět se do zásahu proti narušiteli na vlastní pěst. Nikdy nevíte, zda se pod bundou nevítaného hosta neskrývá zbraň.

5) Klec nám spadla!

Sofistikované elektronické zabezpečovací systémy navíc umí vyvolaný poplach „vyšperkovat“. Když se totiž v momentě spuštění alarmu například spustí mříže či uzamknou elektronické zámky, pachatel je často bez sebemenší šance na útěk.